Návrat - 3.kapitola
Byla hluboká noc a nad vesnicí skrytou v listí svítily hvězdy jako rozsypané démanty. V Konoze panoval klid a mír, to jak se všichni uložili ke spánku.
Pouze v okně domku na kraji vesnice, stála tmavá silueta muže, nehybně, jako socha. Díval se ven a pokožku si nechával ochlazovat vánkem proudícím dovnitř otevřeným oknem. Svalnaté ruce měl založené na hrudi a hlavu lehce nachýlenou na stranu. Očividně byl zabrán do zkoumání vlastních myšlenek a pocitů. Dělo se toho teď tolik. Nevěděl co cítí. Jestli radost, štěstí, úlevu, smíření, vděk a nebo bolest, strach, zmatek, kupodivu i touhu znovu odejít. Jenže to nemohl, alespoň ne hned. Netušil jestli sem stále ještě patří. Byl hodně dlouho pryč. Mnoho se změnilo.
Hlavně on sám. Kdysy, na začátku doufal, že se sem rychle vrátí. Pak ovšem nastala v jeho životě změna. Změna jeho samotného. Častokrát nostalgicky vzpomínal na to své dřívější já. Už se to ale nedá změnit ani vzít zpět. Přemýšlel nad tím co měl a o co přišel. Bylo toho tolik. Nevěděl jestli někdy znovu nalezne alspoň nepatrný kousek ztracených věcí, pocitů a snů. Přišel o ně, ne byl o ně oloupen.Stále znovu uvažoval nad tím co vlastně má. Bohužel těmto stavům sebelítosti, poslední dobou propadal víc než kdy dřív. Ovšem dnes, dnes to bylo nejhorší. On věděl proč. A dokonce i tušil proč nechtěl, aby ostatní věděli jak moc se se změnil on i jeho ,,sny".
Stál u okna a hleděl do noci, obestírající Konohu, ztracen ve svých myšlenkách, že neslyšel, když se za ním ozval šramot.
,,Naruto?"
Ze tmy ztemnělého pokoje se vynořili dvě silné paže a vtáhli ho do milující náruče. Ještě chvíli strnule stál a odolával uklidňujícímu vábění náruče ve které se nacházel. Po několika okamžicích se s povzdechem uvolnil a opřel se o teplou hruď.
,,Co se děje? Nemůžeš spát?"
,,Ne. A ty, proč nespíš?"
,,Vždyť víš, že se mi bez tebe špatně usíná i spí. Co se děje?"
,,Je toho na mě nějak moc. Nevím co cítím. Dřív bych za tuhle chvíli dal téměř cokoli. Teď ale nevim"
,,Ale no tak, Naruto. Vím, že si rád."
,,To ano, ale překrývá to tolik jiných pocitů a myšlenek. Neříkej mi, že s tebou to nic neudělalo? Tomu neuvěřím."
Ticho. Naruto se otočil, aby se podíval do tváře osobě která ho svýrala v náručí. Spatřil tytéž pocity, jenž sám cítil.
,,Sasuke?" v hlase mu zazněla otázka.
,,Myslím, že hlavně cítím vděk a radost. Tolik mi chyběli i Listová mi svým způsobem scházela."
,,Já vím, však mě taky. Ale stalo se toho tolik. Nevím jestli sem ještě patřím a nebo jestli sem ještě chci patřit. A to mě děsí."
Sasukeho ruce k sobě Naruta přitiskli ještě blíž. Věděl jak mu je. Cítli se takhle před lety, když odešel k Orochimarovy a pak se Díky Narutovy vrátil, byť jen na chvíli.. Teď je to lepší. Měl trochu pocit viny. Naruto před lety odešel kvůli němu. Mnoho věcí, by se díky tomu nestalo. Jenže ne všechny jsou tak strašné a tech on nedokáže litovat.
Objímal Naruta a tiskl ho k sobě. Cítil narutovy ruce položené na těch svých, které měl omotané kolem jeho pasu. Obličej zabořil do záplavy blond vlasů. S požitkem vdechoval jejich vůni. Vnímal jejich jemnost, jak ho lechtali a hladili na obličeji. Jednu ruku přesunul z pasu na narutův hrudník. Zlehka přejížděl konečky prstů po pokožce a vnímal její strukturu.
Několik mírumilovných minut stáli v obětí a nehýbali se. Bylo jim tak dobře. Zcela nečekaně Naruto pootočil hlavu a podíval se Sasukemu do očí. Zkoumali jejich temné hloubky a něco hledal. Pravděpodobně to našel, protože mu přes rty přeběhl lehký úsměv. zaklonil hlavu a vtiskl Saskemu polibek. Pomalu po nich přejížděl a laskal rty druhého muže, jenž ho držel v náručí. Cítil jak se kolem něho sasukeho ruce ovinuli ještě pevněji a jeho tělo přilnulo úplně k tomu druhému.
Naruto párkrát přejel jeho rty jazykem, zastavil se v koutcích a jemně tak žádal o svolení vstoupit. S tichým vzdechem touhy Sasuke povolil vstup do svých úst. Naruto nezaváhal ani na okamžik. Láskyplně objel naposledy konturu jeho rtů načež vklouzl jazykem jemně dovnitř. Zkoumal vnitřek úst a hladký, sametový povrch jeho jazyka. Lákal Sasukeho, aby se i on zapojil do hry a vklouzl k němu. Sasukeho jazyk se po chvilce škádlení a lákání přidal. Zapojil se do milostného tance jazyků a stenů touhy. Tiskl se k narutovu tělu a nechával se odnášet od starostí a obav do úpně jiného světa.
Oba dva tam stáli, ve tmě, u okna, tiskli se k sobě navzájem. Jejich polibky nabírali stále divočejších a náruživějších otáček. Nemohli se od sebe odtrhnout. Bohužel oba cítili, jak jím dochází vzduch v plicích a bylo jasné, že nosem už to ani jeden neudýchá. Když se od sebe odtrhli, okamžik lapali dechu. Dívali se navzájem do očí, vyzařujícím vzájemnou touhu a lásku.
Najedou se Naruto vymanil Sasukemu z náruče. Otočil se k němu čelem a vzal ho do náručí. Když ho bezpečně držel, vydal se se svým vzácným nákladem do ložnice, kde Sasukeho pomalu a něžně položil na postel.
Ten si tuhle pozornost vychutnával, a tak jenom ležel bez hnutí na posteli a oplácel narutův upřený pohled. Vnímal jak po jeho těle kloužou jeho oči, zkoumají, hodnotí a laskají každý jednotlivý kousek odhalené kůže. Jelikož Naruto z obou stihl cetou do ložnice ztáhnout pyžamové kalhoty, které na sebe po sprše oba navlékli, byl jeho pohledu vystaven celý. Najednou ho přepadla neobvyklá plachost. Občase mu to stávalo, když na něho Naruto upíral intenzivní blankytný pohled. Odolal touze přikrýt se dekou a zakrýt se, čekal co se bude dít dál.
Naruto si moc dobře všimnul jak sasukeho líce najednou zahořeli jasnou červení. Udělal to schválně, moc se mu tahkle totiž líbil. Ještě chvilku se kochal pohldem na to krásné tělo ležící před ním. Nakonec to ale nevydržel a lehl si k němu. Položil se vedle Sasukeho, který sledoval každý jeho pohyb. Naruto v jeho očích viděl touhu, očekávání, radost z jeho blízkosti a lásku. Tolik lásky.
Pomalu se nad něj naklonil, jako by se chystal ho políbit. Kousek od jeho úst se, ale zarazil. Dřžel hlavu několik málo milimetrů nad jeho ústy, mohl tak cítit sasukeho dech. Nehýbal se a v duchu počítal jak dlouho to Sasuke vydrží. Byla to taková hra, kterou s ním moc rád hrál. Nedostal se ani k šesti, když se muž pod ním zvedl a přitiskl jejich ústa k sobě. Nedalo se tomu ani říkat polibek, spíš to bylo jemné klouzání rtů po rtech. Bylo to jemné, něžné a plné lásky. Dlouho to ale ani jeden z nic nevydžel a polibek se prohloubil. Zapojili jazyky a navzájem se ochutnávali, jako už tolikrát před tím. Jenže dnes v tom byla něha, která doprovázela každy polibek, každé pohlazení, každý sten.
Naruto líbal Sasukeho tak jako snad ještě nikdy. Vychutnával si každý pohyb rtů. Jednou rukou se podpíral, aby ho moc netížil. Tou druhou přejížděl nad sasukeho tělem. Několik milimetrů nad kůží,aniž by se ho dotkl. Sasuke mohl jenom cítit teplo dalně klouzající nad svým tělem. Z úst se mu vydral lehouliký téměř nepostřehnutelný sten, jak chtěl cítit ty ruce, narutovy ruce na sobě, jak se ho dotýkají. Miloval jejich doteky, jejich pohlazení.
Ani Naruto už nedokázal držet svoje ruce dál od sasukeho těla, které ho tolik lákalo. Zbožňoval jeho tělo skoro stejně jako Sasukeho samotného.
Dlouhou dobu jenom tak leželi na posteli přitisknuti k sobě. Vychutnávali si blízkost toho druhého. Hladili se a laskali dotyky jemnými jako dotek okvětních plátků růže. I jejich polibky byli jemné a láskyplné.
Jenže Sasuke chtěl víc. Chtěl ukázat Narutovi jak moc ho miluje. Jak moc ho pořebuje a co všechno pro něj znamená. Opatrně se odtrhl od těch toužících, hladových rtů. Nepatrně se odtáhl od lákavé blízkosti narutova těla.
Zvedl ruce a hravě šťouchl do ramena druhého muže. Ten jako by pochopil o co Sasukemu jde se poslušně položil na záda. Pokynul hlavou na znamení, že si s ním Sasuke, teď pro tuhle chvíli, může dělat co chce.
Ten nezaváhal ani na okamžik. Naklonil se nad mužem, kterého miloval snad víc než svůj život. Jeho doteky a polibky poháněl cit, který jako by byl součástí jeho samotného. Laskal Naruta po těle. Nevynechal ani milimer. Jako by chtěl do všech záhybů narutova těla vtisknout svůj otisk. Ruce následovali ústa, která se, ale nezapomínala vracet zpět ke rtům pro další a další polibky.
Nic jiného pro ně neexistovalo. Naruto se poddával sasukeho dotykům a polibkům, nechával se odnášet od všech starostí a problémů. Touha je oba ovýjela jako hedvábná stuha.
Se zavřenýma očima, vnímal pohlazení na břiše, polibek na krku, nebo na bradavce. Jeho myšlenky se rozutekly pryč a on najednou neměl sílu ani chuť je sezbírat zpět.
Sasuke postupoval po Narutově těle níž a níž, chvíli se věnoval jednomu místečku a za několik okamžiků jeho ruce a rty bloudili někde jinde. Miloval ty chvíle kdy se Naruto naprosto odevzdal do jeho rukou a nechával se hýčkat. Nestávalo se to moc často, proto si ty okamžiky vychutnával jak nejvíc mohl.
Svým laskáním, hýčkáním a polibky dohnal Naruta až na samou hranici sebeovládání. Ze rtů mu unikali steny, volal druhého muže jménem. I sasukeho touha se vyšplhala na nejvyšší možnou míru. Oba dva zhluboka oddechovali, jak se snažili alespoň trochu ovládnout touhu, která jim kolovala v žilách.
Najednou Sasuke ucítil narutovy ruce ve svých vlasek, jak ho pomalu přitahují ke rtům pro další polibek.
,,Sasuke..." zašeptal mu Naruto do úst, před tím než na ně vtiskl toužebný polibek, plný očekávání. Během polibku přejel po celé délce sasukeho zad až k jeho úzkým bokům. Rukou se vydal přes milencův zadeček až ke vstupu do jeho těla. Prstem ho začal dráždit. Chtěl ho, tolik ho toužil mít, ale nechtěl mu ublížit, nemohl mu ublížit. Sasuke zasténal Narutovy do úst, které mu nemylosrdně pustošila jeho rty. Při tom se prohýbal rozkoší, jakou mu působyl narutův prst v jeho těle. Toužl po tom cítit ho v sobě, aby ho naplnil.
I když vášeň nad nimi pomalu, ale jistě přebírala kontrolu, každé gesto, dotyk byl prostoupen až bolestnou něhou.
Sasuke to už nemohl vydržet. Chtěl být s Narutem jedno tělo, protože jedna duše byli už dávno. Odtrhl se od laskajících rtů. Zvedl se nad Naruta.
S pohledem upřeným do nebesky modrých očí se pomalu spuštěl na milencovu touhu. Každý jeho pohyb byl mučivě pomalí, jako by měli všechen čas světa. Naruto nedokázal odtrhnout zrak od temných očí muže, kterého pomalu uctíval.
Po chvíli, jenž se zdála být nekonečná se konečně celá jeho touha ocitla v Saskem. Ten chvíli nehnutě seděl a vychutával si ten pocit, kdy se cítil úplný. Teď byli s Narutem absolutně propojeni. Nic je v tuhle chvíli nemohlo rozdělit a odtrhnout od sebe. Ať venku čekalo cokoli, nyní, pro tenhle okamžik byli nerozdělitelní. Byli jeden.
Naruto položil svoje ruce, zhrublé z bojů a tréninků se zbraněmi, na sasukeho boky aby mu pomohl nadzvedávat se a zase klesat.
Nasadili pomalé, zdlouhavé tempo. Jejich těla po sobě klouzala, otírala se o sebe a jejich ústa se setkávala a opět vzdalovala podle pohybů jejich těl.
Když se jejich společné tempo ustálilo, Naruto stáhl jednu ruku ze sasukeho boku a položil jí na levou stranu jeho hrudi. Na místo kde mohl vnímat tlukot jeho srdce, jako by ho držel v dlani. Sasuke nezaváhal a gesto po něm zopakoval.
Tak se milovali pomalím tempem, naplněným něhou a láskou s rukama položenýma na srdci toho druhého.
Netrvalo to dlouho a jejich společná vášeň je dovedla až na konec. Oba dva se poddali spalujícímu vyvrcholení. Oba na vrcholu volali jméno toho druhého.
Ještě stále s těžkým dechem a prudce bušícím srdcem se k sobě přitiskli. Naruto zabalil Sasukeho ve svém náručí, jako by ho před něčím ochraňoval nebo jako by ho už nidky ho nechtěl pustit.
Pomalu se uklidňovali, držíce se navzájem v náručí. Odtrhli se od sebe jen na malou chvilku, a to když je Naruto otíral cípem prostěradla. Pak okamžitě vyhledali přítomnost toho druhého, jako by jim to, že jsou odděleni způsobovalo fyzickou bolest. Sasuke se zavrtal do narutovy milující náruče jako spokojené kotě. Doufal, že teď už Naruto usne a nebude ho pronásledovat minulost nebo jiné noční můry. On sám se propadal do říše snů. Ještě v polospánku stihl zašeptat:
,,Miluju tě Naruto."
Stejnou odpověď už nezaslechl, protože usnul. Naruto ho chvíli pozoroval a děkoval osudu, že je dal dohromady, i když to bylo za okolností, které by klidně vynechal. Díval se jak spí. Zbožňoval ten pohled. Vypadal jako padlí anděl. Byl tak krásný a byl jenom jeho. Stále ho to překvapovalo. že něco takového mu patří. nejraději by se k němu zavrtal a do rána ho držel v náručí a hýčkal, jak si to podle něj zaslouží.
Na něj však spánek nepřicházel. Nemohl usnout, musel promyslet co všechno zítra Tsunade řekne. Ač nerad opatrně se od Sasukeho odsunul, věděl, že teď bude spát celou noc. Tím, že by se tu vrtěl a převaloval by ho akorát vzbudil.
Vstal proto z postele a vyšel z pokoje, zpět k oknu u kterého stál, než za ním přišel. Stál tam až do východu slunce, přemýšlel co dál. Nakonec se přece jenom vrátil zpět k Sasukemu, uvelebyl se a přitulil si ho do náruče, aby nepoznal, že stejně celou noc nespal.
Komentáře
Přehled komentářů
to je jedno kto je hore alebo dole,nemusí byt stále len Naruto dole :-D,ale ináč som zvedavý čo sa stalo ked boli mimo Konohy,ked Naruto stále premýšla,chudák ani sa nevyspí
=0)
(Teressa, 22. 3. 2009 18:57)to bolo bozske!!! uz sa neviem dockat pokracka =)...naozaj prenadhetny cyklus =)
prostě úžasné:)
(terkic, 21. 3. 2009 21:12)tohle je jedna z nejlepších povídek, co jsem kdy četla rychle další, nebo to už nevydržím.
jeee
(arya, 16. 3. 2009 0:06)moc hezky ,pis dal potrebuju vedet co se vsechno stalo moooc krasny takhle ladenou jsem jeste necetla bezva
WTF?
(Arlen, 12. 3. 2009 20:59)
No co to je? Proč si mě neupozornila? Teď mám komentář až několikátej, eeee.
Páni Sasuke je uke, to jsem snad ještě nečetla, ale už proto se těšim na to, proč to tak je. Koukám, že Naruto nám tady nějak vyspěl... to je prostě good povídka :-)
^_^
(Sax, 9. 3. 2009 14:19)Joo... to se mi líbí, Naruto/Sasuke... super... pěkná kapitola a těším se na další (četla jsem to už dřív, ale nestihla jsem napsat komentík, přes mobil mi to nešlo O.o)
.-.
(Klapča, 7. 3. 2009 17:26)pěěěěěěěěknééééééééé, pls další kapitolku *psí kukadla*. Už se nemůžu dočkat!
*_*
(Deny, 6. 3. 2009 22:01)Naruto seme? Paráááda....takhle se mi to líbí nejvíc xD dost mě zajímá co se stalo když byli pryč...to nám napíšeš že jo? *psí kukadla x)* krásná kapča...
ty voe
(Mono, 6. 3. 2009 21:03)Nestává se často, aby Sasuke byl uke, ale možná proto se mi to líbí ještě víc, takže......prosím pokráčko.
= )
(Neli, 4. 3. 2009 19:12)Doufám, že nám povíš, za jakých okolností se tedy dali dohromady! A taky co Naruta trápí. No a, ehm, těch chybek tam je trochu víc, ale napsáno to bylo hezky =)
.................
(akyra, 4. 3. 2009 18:06)Wow tak tohle...*rychle hledá slova* nemá to chybu rychle pokráčko!!!!!!!!!!!!!!
...
(tess, 3. 3. 2009 21:01)
díky hned to opravím. psala sem to. asi sem to po sobě špatně přečetla. takže ještě jednou díky
a ano. prot uhle povídku bude Sasuke uke. vim je to trochu neobvyklé, ale proč sem to udělala pochopíte v dalších kapitolách (doufám) ;-D
Sasu a uke???
(Majka, 3. 3. 2009 20:45)
Jak už název napovídá, četla sem dobře?? Sasu je vážně uke?? *pro ty nechápavější, uke je ten doleXDD* Tak to bych nečekala. Jinak máš tam jednu chybku.
"Bohužel oba cítili, jak jím dochází vzduch v policích a bylo jasné, že nosem už to ani jeden neudýchá." Všimni si slovíčka "v policích" to víš, já normálně nepíšu kdo kde má chybky, já jich tam mám takydost, ale tohle se prostě nedalo přehlídnout a v tý scénce...já muselana chvilku přestat číst, abych se vůbec dokázala nadechnoutXDD. Jinak super kapča, rychle pokráčko=)!!!
júúú
(Naruko, 3. 3. 2009 20:21)Úchvatná kapitolka,wow už se těším na další!!!Doufám, že bude brzo ;)
^_^
(Glorilian (http://glorilian.sblog.cz), 3. 3. 2009 19:52)
Naprosto úchvatné. Velmi dobrá povídka, jsem zvědavá co máš s našimi milovanými postavami v plánu.
Jako vždy vynikající díl a jako vždy se už nedočkavě těším na další.
O_O
(Gaara z púšte, 2. 6. 2009 11:39)