Návrat - 5.kapitola
5. Kapitola
V kanceláři hokage bylo plno. Rozdělovali se mise. Tsunade k sobě pozvala všechny ninji schopné plnit náročné a nebezpečné mise.
Poslední dobou se k ní donesli znepokojivé zprávy. Něco se dělo a ona si ráda udržovala přehled.
V místnosti byli všichni. I Naruto se Sasukem. Už uběhlo několik dní od jejich návratu a ti dva se pomalu, ale jistě zapojovali do každodenního života v Konoze. Lidé se sice ještě tvářili překvapeně, když je potkávali na ulici, ale pomalu se to uklidňovalo.
Ti dva se sice těšili, až půjdou nějakou misi, ale zároveň se toho trochu obávali. Posledních několik dní je Tsunade ještě nechávala v klidu, aby se aklimatizovali, teď je ale potřebovala. Jenže ti dva si za těch několik společných let navykli věci dělat po svém. Bylo pro ně nesmírně těžké přijímat rozkazy a přizpůsobit se ještě někomu dalšímu. Zvykli si spoléhat jenom sami na sebe.
Zrovna se řešilo rozdělení do týmů a úkoly, které by měli plnit, když byli vyrušeni.
,,Tsunade- sama! Tsunade- sama…!“
,,Co se zase děje?“ zařvala Pátá, která byla přerušena v půlce slova.
,,Před branou stojí ozbrojení muži. Je jich…“
,,No!“
,,Hodně. Jejich velitel prý chce mluvit s Uzumaki Narutem. Má s ním prý nevyřízené účty.“
Po tomhle sdělení zavládlo v místnosti naprosté ticho, nikdo nevěděl co říct. Všichni byli překvapeni, jen Naruta jako by se to netýkalo. Mlčky se zvedl a pomalu se vydal ke dveřím. Už měl ruku na klice, když…
,,Kam si jako myslíš, že jdeš!“ práskl do hrobového ticha hlas Páté.
,,No bylo mi řečeno, že mám na bráně návštěvu. Tak jí jdu pozdravit. Bylo by ode mě přece neslušné je nepřivítat.“ A bez dalšího vysvětlení odešel. Všichni konsternovaně zírali na místo kde ještě před chvílí Naruto stál. Následně se jejich zraky obrátili na Sasukeho, který nečinně seděl v křesle a culil se od ucha k uchu. Tvářil se jako by právě slyšel výborný vtip.
,,Co to mělo znamenat Sasuke?“
,,Neslyšela jste Tsunade- sama? Šel pozdravit návštěvu.“ Z úst mu uniklo drzé uchechtnutí.
,,Sasuke“
,,No?“
,,Kdo tam stojí?!“
,,Jak to mám vědět. Nebyl sem tam.“
,,Začínáš mi lézt na nervy. Kolik jich tam je?“ obrátila se na posla.
,,Nevím přesně Tsunade- sama. Ale hádal bych asi tak kolem šedesáti, možná víc nejsem si jistej.“
,,Sakra, sakra. A to tam ten blbec šel sám?!“
Nečekala na odpověď a vyrazila z kanceláře s davem lidí šinoucím se za ní. Běželi jako by jim šlo o život. Naštěstí dohonili Naruta, který ještě nedošel k bráně. Vypadal to jako by se vydal na procházku.
,,Co se děje? To hoří?“ nechápal blonďák ten shon.
,,Ne, jdeme ti pomoct.“ Sakura se ozvala se strachem, ale i odhodláním v hlase.
,,Pomoct? S čím?“
,,Ty nýmande, víš kolik jich tam je?“ zařvala Tsunade, vzteky bez sebe. Zase.
,,No řekl bych, že hodně, když se tak plašíte. A můj skromný odhad je tak kolem šedesáti, plus mínus.“
,,Jak to víš?“ vypadlo ze Sakury překvapeně. Nikdo to nechápal. Vždyť u brány ještě nebyl. Přesto se nějak stalo, že věděl kolik jich tam je. To přece nedávalo smysl.
Naruto na otázku nereagoval. Místo toho se podíval na Sasukeho, který stál stranou toho davu dobrovolníků. Chvíli si upřeně dívali do očí, načež Sasuke mlčky kývl hlavou, jako že rozumí. Samozřejmě nikdo nevěděl, co odsouhlasil, ani jeden totiž neřekl ani slovo. Sasuke vypadal pobaveně, v jeho obličeji se ale odráželi i obavy a to obavy o Naruta. Ten se beze slova otočil čelem k bráně. Bez ohlédnutí prošel branou před ten dav. Bez zaváhání zamířil k mladíkovi stojícímu v čele.
,,Hledal si mě?“
Oslovený chvíli mlčky otevíral a zavíral pusu, asi jako ryba na suchu. Po chvíli se však osmělil.
,,Si Uzumaki Naruto?“
,,Ano.“
,,Pak jsem tě hledal.“
Několik okamžiků mlčky zkoumali jeden druhého. Naruto viděl asi tak patnáctiletého mladíka se světlými hnědými vlasy a zelenýma očima. Vypadal trochu vyděšeně, ale snažil se to skrýt za drzé chování a netečnost.
Chlapec viděl blonďáka s nebesky modrýma očima plnýma soucitu a pochopení. Viděl muže, se svalnatým tělem, zoceleným tvrdým životem a neuvěřitelně silnou vůlí. Trochu se ho bál, ale to proč sem přišel, ho pohánělo několik předchozích let. Nehodlal se toho jen tak vzdát a odejít. Ne teď když je skoro u cíle.
,,Víš, kdo jsem a proč jsem tady?“ Naruto chlapce ještě okamžik pozoroval, než mu odpověděl.
,,Myslím, že tvé jméno je Aki. Nebo se pletu?“
,,N- Ne nepleteš.“
,,Asi jsi tu kvůli svému staršímu bratrovy, že ano?“
,,A- Ano…“ chlapec byl očividně zaskočený a překvapený, ovšem pozoruhodně rychle se oklepal.
,,Takže ty se ani nepokusíš popírat, že mě znáš?“
,,Proč bych to dělal?“
,,To nevím. Ale myslel jsem, že ti to budu muset připomenout.“
,,Nejsem takové monstrum, jak si myslíš.“
,,Ty si ho zabil!!“ vykřikl náhle chlapec, očividně dohnaný na samou hranici sebeovládání.
Po tomto výkřiku se nad místem rozlehlo ticho. Všichni konsternovaně třeštili oči, kroutili nesouhlasně hlavou. Nemohli tomu uvěřit. Tohle by přece Naruto neudělal. Nikdy. Nebo ano? Přece jenom se změnil, už to nebyl ten uřvaný, na nervy jdoucí ninja. Ten koho se to týkalo, ovšem nehnul ani brvou. Klidně stál, klidné oči nespouštěl z postavy před sebou.
,,Ano.“
,,Panebože, co si to za člověka. Zabil si mi bratra, byl to jediné, co sem měl. Moje jediná rodina.“ To už mladíkovy tekly slzy po tvářích, avšak dál se tvářil odhodlaně.
,,Musíš zemřít. Musím ho pomstít.“ Zašeptal sotva slyšitelně, ale v tom tichu, jaké panovalo na mýtině před branou, se to rozléhalo jako by to vykřikl naplno.
,,Dobře“ vyslovil blonďatý muž, jenž stál před mladým mstitelem.
,,C- co si to říkal?“
,,Řekl sem dobře.“ Naruto viděl na chlapcově tváři šok a překvapení, které pozvolna přerůstalo do odhodlání.
,,Dám ti tu možnost, po které tak toužíš.“ a zvedl ruce k zipu na své černé bundě.
Komentáře
Přehled komentářů
Naruto si našiel nový fanklub či čo? :-D,ale som zvedavý čo bude dalej,už to začína byt napínavé :-D
...
(Deny, 3. 4. 2009 14:17)no co to je za konec? xDDD to se nedělá takhle to seknout...krásná povídka ale neusnu z toho x)
=0)
(Teressa, 2. 4. 2009 19:49)kraaasa...nadherny diel...uz sa neviem dockat pokracovania...rychlo prosim =)
Super
(ElfMaya - www.elfmaya.grafita.cz, 2. 4. 2009 17:08)Úžasná povídka, už už se těším na další pokračování. A mám ještě jednu prosbičku na autorku blogu. Smím si tvé stránky přidat mezi odkazy???? *psí očička*
jé pěkné :) *-*
(Klapča naruto--love--povidecky.blog.cz, 1. 4. 2009 20:14)Další geniální kapitolka... Vůbec nevadí že je tršičku krátká :)
...............
(akyra, 1. 4. 2009 19:42)to snad nemyslíš vážně tak to useknout já tě..... to chce hned pokráčko. jinak super
Moje ruce!
(Ten_Ten, 1. 4. 2009 18:39)
A zase mám ruce skoro v tahu. Mam totiž blbej zvyk. Vždycky, když mě něco vtáhne do děje, si začnu kousat prsty. Ne nehty, ale tu kůžio kolem, což je po takových kapitolách docela problém.
Skvělá povídka!!! Fakt dobrá a strašně se těšim na pokráčko.
???XD
(Majka, 1. 4. 2009 15:00)?? Co se asik tak stalo, že jde po naruovi i teeneager??? ÁÁÁ já se z toho zcvoknu, už kvůli tomu přemejšlim aspoň půl hodiny a néé na nic přijítXDD. Chjo...Přemejšlení bolíXDD. Rychle pokráčko=)!!!
^_^
(Glorilian (http://glorilian.sblog.cz), 1. 4. 2009 8:33)Jé... to je napínavé. Šupajdá rychle sem další díl!
No toto :)
(Tenebrae, 31. 3. 2009 18:19)Hééééj co to je za konec?! Teď snad napětím ani neusnu. Skvělá povídka :)
wow:)
(terkic, 31. 3. 2009 15:57)zase jsem to četla skoro bez dýchání, tahle povídka mě vždycky dokáže vtáhnout, moc se těším na další část:)
:-D
(Gaara z púšte, 2. 6. 2009 12:04)