Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Návrat - Prolog

11. 2. 2009

Návrat

 

Prolog:

 

            Bylo takové to klasické letní odpoledne, slunce pálilo vším co mělo, nebe bylo vymetené, bez  jediného mráčku, který by přinášel tolik toužebně očekávaný déšť.Všude takový klid až to vypadalo jako by tu všichni vymřeli, uprostřed letního parna se nikdo nehonil a vše plynulo v pomalém ležérním tempu. Panoval klid a mír.

Bohužel vždycky to tak nebylo. Po ulici ve vesnici skryté v listí kráčí dívka, no teď už vlastně žena, s růžovými vlasy a vzpomíná. Vzpomíná na všechno co, bylo a jak moc to ovlivnilo její život.

Už je to téměř sedm let, co se na hranici této vesnice udála obrovská bitva a celá vesnice byla skoro celá zničena, sedm let co se život všech nadobro změnil. Boj byl dlouhý a urputný. Na obou stranách bylo mnoho zraněných, ale jenom jedné se to dotýkalo osobněji. Naštěstí nikdo z přátel neodmítl pomoc. A tak byli nakonec nepřátelé zabiti, bohužel za velmi krutou cenu. Skoro každý v Konoze někoho oplakával – bratra, sestru, otce, matku, strýce nebo přítele. Nad rozbořenou Konohou se ještě vznášel štiplaví dým a pach války, kolem nebylo nic jenom několik málo domů co přežili atak  obrovských hadů patřících nepřátelské straně, když se konaly pohřby zemřelých. Celá vesnice se položila do dlouhého období smutku a bolesti.

            Sedm let od doby, kdy byly poraženi Akatsuki, zabit Orochimaru a život všech ve vesnici se změnil. Stalo se totiž něco, co nikdo nečekal, ale bohužel to neočekávané se stává nejčastěji.

            Poté co byly Akatsuki poraženi, a to i za přispění Sasukeho, který se v tomto boji naprosto neočekávaně připojil na stranu své rodné vesnice, a který konečně dočkal pomsty své rodiny a zabil svého bratra Itachiho. Souboj bratrů byl snad ještě krutější než všechny ostatní kolem, jenž byli součástí líté bitvy. Po dlouhém a vyčerpávajícím boji, konečně Sasukeho duše našla klid, tak dlouho tápal ve tmě , ale nakonec přece jenom našel cestu ven.

            Bohužel to, že odešel k Orochimarovi dobrovolně nikdo změnit nemohl. Zákony zněli jasně, měl být souzen jako zrádce a potrestán jako zrádce. Nikomu se do toho nechtělo. To že jim pomohl ve válce, jim jasně dokázalo, že je na jejich straně, byl to přítel, kolega, tajná nebo i veřejná láska. Bylo tu sice pár možností, co by se s tím dalo dělat, jenže to vyžadovalo čas a ten by musel strávit buď ve vězení, nebo odejít a nikdy se nevrátit. Žít jako potulný ninja bez domova a ve vyhnanství.

            Pátá Hokage soud dlouho odkládala, vždy si našla nějaký důvod, proč proces nemohl proběhnout, bohužel to takhle nemohla dělat do nekonečna. A tak jednoho dne zasedla soudní rada. Skoro všichni ve vesnici se přišli podívat na průběh procesu. Netrval moc dlouho, protože důkazy byly jasné, zrovna se mělo rozhodnout, jak to s ním bude, jenže se stalo něco, co nikdo neočekával.

            Chlapec, kterého kdysi všichni nenáviděli a pohrdali jím, a který si postupně získával úctu, respekt a lásku všech lidí ve vesnici, se postavil na stranu zrádce.

            Zvedl se z lavice a přešel k páté Hokage Tsunade- sama a poprosil jí o rozhovor v soukromí.

            ,, Bábi Tsunade?“

            ,, Co chceš Naruto? Teď na tebe opravdu nemám čas.“

            ,, Tak byste si ho měla udělat. Chtěl bych s vámi mluvit, nejlépe hned teď a v soukromí.“ Otočil se a mlčky odcházel ze soudní síně pryč, ani se neotočil, věděl, že za ním Tsunade půjde. Když vyšli z místnosti, zamířil k prvním dveřím, které uviděl a nakoukl dovnitř, jestli je místnost prázdná. Pak vešel. Otočil se na Tsunade, která vcházela a zavírala dveře.

            ,, Jaké má šance?“ bez úvodu a důvodu se zeptal.

            ,, Pokud odejde a bude žít jako potulný ninja tak poměrně velké.“

            ,, A co rada kagů? Ta by s tím nemohla něco udělat?“

            ,, Odkud víš o radě?“ Tsunade byla překvapená. Tohle nevěděl nikdo. Jen pár vyvolených. Mladík mlčel, jenom se potměšile šklebil.

            ,, Naruto odkud to víš?“ zařvala na něj Pátá, tak až to bylo slyšet až v síni. Všichni kdo tam byl se po sobě překvapeně a zvědavě podívali. Potom se jejich zrak upřel na dveře. Čekali. Netrpělivě.

            ,,To není důležité. Prostě to vím. Snad víte, že se chci stát Hokage, ne, mám svoje zdroje. Ale nemusíte se bát, vím to jenom já nikdo jiný. Chci vědět, co s tím může rada udělat?“

            ,, Nevím. Opravdu netuším. Teoreticky by ho mohla osvobodit, ale bude to chtít čas. Hodně času.“

            ,, Dobře. Zkusíte to?“

            ,, Můžu to zkusit, ale nic neslibuju.“ Tsunade se otočila a chtěla odejít, když jí zadržela narutova další věta.

            ,, Chtěl bych od vás povolení opustit vesnici a jít se Sasukem.“

            Pátá se otočila na patě a překvapeně se dívala na chlapce před sebou, ne už to nebyl chlapec, byl to mladý muž, sice mu bylo jenom patnáct, ale už to byl muž.

            ,, Co si to říkal?“

            ,, Že bych od vás chtěl povolení opustit vesnici a doprovázet Sasukeho.“ Upíral na hokage  upřený prosebný pohled.

            ,, A jak to mám podle tebe odůvodnit?“

            ,, Nevím, třeba dohled nad Sasukem, nebo diplomatická mise. Věřím, že na něco přijdete. Půjdu se svým příletem, nechci ho nechat odejít samotného, zase. Sám byl dost dlouho.“

            ,, Co s tebou mám dělat? Stejně by si odešel, že?

            ,, Ano, asi ano.“

            Tsunade si povzdechla a chvilku se na mladíka před sebou přemítavě dívala, než kývla na souhlas.

            ,, Ano můžeš odejít“

            ,, Můžu mít poslední prosbu Tsunade – sama?“ hokage nad oslovením pozdvihla obočí. Co ho znala tak jí takhle nikdy neoslovil, nikdy. Tohle bude něco vážného.

            ,, Ano Naruto?“

            ,, Neříkejte to nikomu, dokud neodejdeme. Sakura to zjistí až za pár dní a ostatní taky. Možná budou chtít jít za námi. Hlavně Sakura- chan.  Nedovolte jim to, ano?“

            ,, Tak tohle ti můžu slíbit hned na místě. Dej na sebe pozor Naruto a na Sasukeho taky!

            ,, Dám a děkuji bábi- Tsunade. Už se s vámi vracet nebudu. Nashle.“

            Tsunade se na Naruta naposledy podívala, pak se otočila a odešla z místnosti. Vešla do síně, rozhlédla se po zvědavých a dychtivých obličejích v místnosti. S Uzumakim mluvila dlouho a tvářila se vážně. Nikdo nevěděl, o co jde, ale bylo to asi moc důležité

            ,, Uchiho Sasuke,“ začala mluvit Pátá Hokage ,,na přímluvu tvého přítele Uzumaki Naruta a po poslechnutí nových informací jsem se jako Hokage rozhodla, že nebudeš uvězněn a souzen jako zrádce.“ Sálem proběhlo úlevné vzdychnutí a překvapené výkřiky. Tohle byl překvapivý zvrat. Ne, že by nebyli rádi, ale šok to tedy byl.

            ,, Ale budeš muset tuto vesnici opustit a to teď hned, nevrátíš se sem. Nikdy.“ Po téhle ráně se síní ozývali pobouřené a šokované výkřiky. Vypadalo to jako by pro dnešek nebylo překvapení dost. Sálem se nesli protestné hlasy.

            ,,Tsunade- sama!“

            ,, Hokage- sama!“

            Tana to nijak nereagovala, mlčky se otočila a odešla ze síně ani se neohlédla. Věděla, že se rozhodla dobře a ostatní to taky jednou možná pochopí, snad k tomu dostanou příležitost, ona udělá, co bude moct, aby to tak bylo.

            Když  Sasuke vyšel z vesnice, přidal se k němu blonďatý chlapec s batohem na zádech. Podívali se na sebe, blonďák nepatrně kývl. Sasukemu se na tváři mihl nejdřív výraz překvapení, vystřídalo ho pochopení a nakonec se mu na tváři usadil vděk. Oba dva se naposledy podívali na Listovou, vesnici kde se narodili a vyrůstali, načež se otočili a bez ohlédnutí mlčky odcházeli.

            To se stalo před sedmi lety. Od té doby se mnoho změnilo. Některé věci ale zůstali stejné. Tsunade byly stále pátá hokage, snažila se vykroutit papírování a utíkala před zodpovědnou Shizune. Sakura studovala léčivé techniky, pracovala v nemocnici, a když měla čas, chodila na různé mise, velmi často myslela na dva chlapce, se kterými tvořili tým 7. Zdálo se to být jako sen.Kakashi sensei stále chodil pozdě a Jiraya? Ten sepisoval své knihy pro dospělé a hledal inspiraci v lázních, alkoholu a náruči žen. Ano hodně se změnilo, ale to podstatné zůstalo stejné. Čas pomalu ubíhal.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

:DDD

(Keishatko, 9. 12. 2010 17:14)

no som zvedavá ako to bude pokračovať ďalej

fííííha

(Gaara z púšte, 2. 6. 2009 10:41)

no som zvedavý ako to bude pokračovat,velmi ma to zaujíma,javý sa to ako velmi zaujímavý príbeh :-D

hwííííííí

(Iruka sensei, 7. 5. 2009 14:35)

Tak začátek je kawi, jdu se vrhnout na zbytek XD

^_^

(Sax, 19. 2. 2009 16:37)

No, to vypadá taky zajímavě... už se těším... :)

:-(

(Arlen, 17. 2. 2009 14:48)

ty na ní teprve děláš? Schnell

malá otázečka...

(Naruko, 16. 2. 2009 19:07)

no...jak už je v nadpise, tak... nechtěla by si se spřátelit???Jestli jo písni mi na blog co bys chtěla na diplom ;)

...

(tess, 16. 2. 2009 13:43)

hmmm to opravdu nevim Arlen. jenom tak pro info. už dělám na další kapitole.

....

(Arlen, 16. 2. 2009 13:08)

Ehm, včera jsem sem vložila koment, kde je?

DALŠÍ!!!!!

(Naruko, 15. 2. 2009 15:15)

To bylo něco úžásnýho!!!! Zdá se, že tenhlke cyklus bude nádhernej!!!Těším se na další kapitolu!!!

...

(Deny, 14. 2. 2009 15:04)

jj taky se těšim na další pokráčko :)

wow

(ichi-chan, 12. 2. 2009 17:18)

teskam sa na prvu kapitolu dufam ez bude zaujimava ako prolog!

.....

(AKYRA, 12. 2. 2009 7:10)

souhlasím s kagome rychle první díl!

=*w*=

(Kagome/Kurama, 12. 2. 2009 5:56)

Jů, mám pocit, že tenhle cyklus bude stát za to...^w^ Moc se mi prolog líbil, těším se na první kapitolu :)