Vyznání
Vyznání
Byla hluboká noc a celá vesnice ukrytá v listí spala hlubokým spánkem. Vlastně, ne všichni se oddávali klidu a míru morfeovy říše. V jednom okně vysoko nad zemí seděl mladík, jenž díky svým tmavým vlasům a očím splýval s nočními stíny. Seděl na okenním rámu pokoje, který mu nepatřil a pozoroval spícího mladého muže na lůžku naproti oknu. Pozoroval, jak se jeho světlé vlasy odráží od polštáře ztmavlého noční tmou. I jeho, jindy tak živou, tvář klidnou spánkem. Něco však zůstalo stejné - dokonce, i když spal měl na tváři úsměv.
Nebylo to poprvé, co ho takto pozoroval, vlastně už to trvalo několik týdnů. Tak rád by vstal a šel k němu blíž, dotkl se ho, ale nevěděl, jak by na to reagoval, měl z toho strach. Nedokázal by unést kdyby se na něj zlobil, nebo kdyby ho nedej bože odvrhl a už s nim nikdy nepromluvil. Tak tiše seděl, pozoroval ho a vzpomínal.
Je to už přes šest let co odešel z této vesnice, aby zesílil, mohl zabít svého bratra a pomstít tak svou rodinu. Už jsou to skoro dva roky, co se s Narutovou pomocí vrátil zpět do rodné vesnice, do Konohy. Nebylo to jednoduché, ale společně to zvládli a Sasuke zase začal žít, jako plnohodnotný člen vesnice.
Po nějaké době si začal uvědomovat, že k Narutovy ho neváže pouze a jenom přátelství. Vybavoval si zvláštní pocity, když Naruto mluvil se Sakurou a s Hinatou, jak měl chuť nějak zakročit, něco udělat, aby se jim Naruto dál nevěnoval. Po nějaké době popírání si konečně připustil, že na Naruta žárlí, nejhorší na tom všem ale bylo, že podle něj neměl právo přivlastňovat si jakékoliv narutovi pocity, i když to dělal jenom v duchu. Jak čas běžel zhoršovalo se to, žárlil dokonce i na kluky, když s nimi Naruto mluvil, vadilo mu to že trénoval s Kibou, nebo když si došel Choujim na ramen, přestože k tomu neměl nejmenší důvod. Tolik chtěl, aby se, teď už mladý muž, věnoval pouze jemu, aby jeho smích patřil jemu a nikomu jinému, bohužel nevěděl jak to dát najevo, proto mlčel. Místo toho všechny a všechno pozoroval. Trápil se. Ostatní si toho začali všímat, jenže od té doby co se vrátil, byl mnohem víc nemluvný než před svým odchodem k Orochimarovi. Prostě mlčel a koukal. Sakura se s ním snažila promluvit, ale Sasuke jí odbyl, že prý s ní nechce o ničem mluvit, ať ho nechá být.
Je to už několik týdnů, když v noci opět nemohl spát, tak se šel projít na čerstvý vzduch provětrat si hlavu. Aniž by si to uvědomil, jeho kroky vedli před dům kde Naruto bydlel, chvíli jenom tak zadumaně stál, pohled upřený do prázdna. Nakonec se prudce otočil a zamířil zpět domů. Pár dní se snažil zůstat doma, jít si brzo lehnout, vyhýbat se tomu místu, jenže se to nedalo vydržet, ta touha byla silnější než on, prostě ho k narutovu domu něco táhlo, bylo to silnější než on. Než se nadál seděl na narutově okně a koukal mu oknem do ložnice. Od té doby sem chodí pravidelně každou noc, pozoruje ho, jak spí. Cítí se tak zvláštně. Neví, co se to sním vlastně děje. Srdce se uklidní, svaly uvolní a dech se srovná, přitom si vždycky myslel, že by to mělo být naopak. Přesto se to dělo, jenom proto, že mu může důvěřovat, může s ním být sám a bez ostatních. Nevadí, že Naruto spí i tak je to krásné.
Sasuke se tak zamyslel, až přeslechl šramot z postele. Probral se v okamžiku, kdy mu Naruto položil ruku na tvář a podíval se mu do těch jeho temných očí.
„Sasuke, co se děje? Co tu děláš? Proč sem chodíš?“ Sasuke byl tak překvapený, že málem vypadl z okna ven. Naštěstí ho Naruto stihl chytit a vtáhnout dovnitř.
„N…Naruto?“vypadlo z černovlasého mladíka v tu chvíli uvězněného v náruči toho druhého, o kterém tak dlouho přemýšlel a snil.
„A koho si čekal? To sem tě měl nechat vypadnout?“
„N…ne to ne“ Sasuke se stále nemohl vzpamatovat, jednak z toho, že je Naruto vzhůru a drží ho v náručí, aniž by jevil známky touhy se ho co nejdřív zbavit nebo objetí uvolnit. A za druhé že ví, že sem chodí.
„Co tu děláš Sasuke?“ Naruto nechápal nic. Už několik týdnů cítí v noci v pokoji něčí přítomnost. Když poprvé zjistil o koho se jedná, nevěděl, co si o tom má myslet, tak raději neříkal nic. Jenže se to noc co noc opakovalo. Několikrát se už chtěl zeptat, proč to dělá, ale pak na něj Sasuke upřel ty svoje chladné černé oči a on ztratil odvahu. Bylo to zvláštní, vůbec mu to nebylo podobné. Místo toho si tedy začal přítele víc všímat. Co dělá, s kým mluví a tak, proto mu po několika dnech neušlo, jak moc mu vadí, když mluví a nebo se směje se Sakurou, Hinatou, Kibou nebo někým jiným. Nerozuměl tomu, měl z toho v hlavě zmatek. Nevěděl co si má o sasukeho chování myslet. Už několik nocí sbíral odvahu zeptat se ho. Ale až dnes se k tomu konečně odhodlal.
Tušil, že ho překvapí, jenže když viděl jak Sasuke leknutím málem vypadl z okna, moc se nerozmýšlel a stáhl ho k sobě dovnitř. Držel ho v náručí, díval se mu do temných hloubek očí a bylo mu najednou tak nějak zvláštně. U srdce ho lehce štípalo, běhal mu mráz po zádech a jeho ruce si Sasukeho mimoděk přitiskly blíž k tělu. Jako by nechtěl svého nejlepšího přítele pustit pryč ze své náruče. Jeho pocity, zmatek a překvapení se mu odráželi v nebesky modrých očích, které upíral na muže ve svém náručí. Ten to samozřejmě nemohl přehlédnout. Ta chvíle ticha mu poskytla šanci na vzpamatování a už zase měl pocit, že plně ovládá situaci. Teď byl ten okamžik, na který tak dlouho čekal. Nemůže tu šanci jen tak zahodit, to by si vyčítal do konce života ne-li dýl.
„Ty jsi vzhůru Naruto?“
„Jo, pokaždé se vzbudím, když přijdeš. Pak zase usnu. Co se děje, Sasuke? Proč sem chodíš a pozoruješ mě?“
„Vážně to chceš vědět Naruto?“
„Jo.“
„Opravdu?“
„Hai!“
„Rozmysli si to ještě.“ nabádal ho tmavovlasý muž tiše.
„Chci to vědět, tak už mi to řekni.“ ozval se netrpělivě a napjatě Naruto, v hlase mu znělo očekávání.
„Jak chceš.“ Sasuke Naruta ještě chvilku pozoroval, jeho pohled klouzal po vlasech, teď rozcuchaných, víc než kdy jindy, spánkem, sledoval ospalé, a přesto ostražité oči ve kterých mohl číst jako v otevřené knize všechny narutovy pocity. Díval se do těch očí a měl pocit, že se topí v nebesky modré barvě narutova pohledu.
Blonďák se pod upřeným pohledem druhého muže neklidně ošil. Nevěděl, co si má myslet. Držel ho v náručí a opětoval upřený pohled Sasukeho, který Naruta ještě chvíli pozoroval, vypadalo to jako by si do paměti vtiskával každý jednotlivý rys jeho tváře.
Po chvíli, která se zdála být nekonečná, se začal sklánět nad blonďatým mužem , jenž ho držel v náručí, kousek nad jeho tváří ještě zašeptal:
,, Jak chceš,“ a přitiskl své rty na ty narutovi. Ten to nečekal, zcela reflexivně k sobě přitiskl Sasukeho ještě silněji. Byl zmatený. Líbilo se mu to, ale nevěděl jestli je to správné, každopádně to bylo tak krásné. Zavřel oči a poddal se polibku. Na chvíli zapomněl úplně na všechno, byla jenom tahle chvíle, jenom on a Sasuke, kterého k sobě tiskl blíž a blíž.
Sasuke se oddával pocitů a touhám svého těla a srdce. Tohle tolik chtěl a tak dlouho po tom prahlo celé jeho já. Nedoufal, že se mu to někdy splní, myslel si že ho Naruto odmítne, že se mu vysměje jenže teď ho držel v náručí a tiskl ho k sobě dokonce opětoval jeho polibek.
Naruto se nechal laskat sasukeho rty, hladil ho po zádech, bloudil mu dlaněmi po svalnatých ramenou až mu nakonec zapletl ruce do vlasů temných jako noc kolem nich.
Z nenadání mu v mysli probleskla vzpomínka na dívku s růžovými vlasy jak ho prosí, aby přivedl Sasukeho zpět a jak mu děkuje, že to dokázal. Věděl o lásce Sakury k muži, kterého teď držel v náručí. Vždy si odmítal připustit svoje pravé city ke svému nejlepšímu příteli. Tak nějak předpokládal, že po návratu se dá dohromady Sasuke a Sakura. Bolelo ho to pomyšlení, ale jeho povaha byla přející a chtěl aby jeho přátelé byly šťastní, na sebe myslel, jako na posledního, tak jako vždycky.
V okamžiku kdy si vybavil Sakuru se od Sasukeho odtrhl a uvolnil své objetí. Ještě chvíli si druhého muže prohlížel, ale potom se od něho odvrátil se svěšenou hlavou. Nechtěl nikomu ublížit, to nikdy neměl v úmyslu a věděl, že kdyby se tohle Sakura dověděla, moc by jí to bolelo. Naruto měl Sakuru rád jako sestru, nechtěl jí ranit, když nemusel.
Sasuke nevěděl, co si má myslet. Ještě před několika okamžiky ho k sobě tiskl a vracel mu polibek a teď se k němu obrátil zády. Byl překvapený, zmatený a zraněný.
,,Naruto?“
Ticho, žádná odpověď.
,,Co se děje?“ opět bez odezvy.
,,Naruto?“ to už jenom zašeptal, protože jeho srdce se začalo rozpadat na malé kousky. Nerozuměl tomu. Věděl, že mu neublížil, polibek se mu taky líbil, tím si byl jistý. Možná se mýlil, třeba to bylo jenom jeho toužebné přání. Odmítnutí ho bolelo tak moc jako snad nic v jeho dosavadním životě, a že toho zažil hodně. Beze slova se otočil, zamířil k oknu, aby odešel. Věděl, že po tomhle se sem už nikdy nevrátí. Netušil jak bude s Narutem plnit mise, ale teď chtěl být co nejdřív pryč. Možná odejde úplně, protože by nedokázal být blízko člověku, který zadupal do země ten zbytek citů, které v sobě našel.
Naruto slyšel v Sasukeho hlase otázku, ale hlavně bolest z gesta které udělal. I jeho srdce bolelo co provedl a volalo po tom aby ho zastavil. Aby to vysvětlil. Jenže on nevěděl jak. Pořád měl před očima Sakuřinu tvář. Rozhodoval se mezi dvěma lidmi, které měl nejradši. Nevěděl jestli poslechnout srdce a nebo svědomí. Slyšel jak Sasuke odchází. Čím víc se od něho Sasuke vzdaloval tím víc ho bolelo srdce a slábly nohy. Měl pocit jako by kus jeho samotného odcházel spolu s mužem, který byl tak dlouhou dobu jeho nejlepším přítelem.
Rychle se otočil a tiše se rozeběhl k oknu, u kterého teď Sasuke stál a chystal se odejít z jeho bytu a asi i z jeho života. To nedokázal snést. Konečně pochopil tolik věcí, které už teď začali dávat smysl.
Naruto Sasukeho popadl, paže omotal kolem hrudi a ruce mu položil na prsa. Hlavu si opřel mezi lopatky a celým tělem se k němu přitiskl.
,,Sasuke.“ Cítil, jak muž v jeho objetí ztuhl.
Sasuke nevěděl, co si má myslet. Cítil jak se k němu Naruto tiskne. Vnímal jeho ruce položené na své hrudi. Cítil jak narutovým tělem prochází chvění, jak se blonďatý ninja snažil potlačit vzlyky. Pokusil se mu vymanit, aby se mohl otočit a podívat se mu do očí, ale Naruto se zřejmě domníval, že chce odejít a tak ho stiskl ještě pevněji.
,,Naruto“. Sasukeho hlas hladil narutovy rozjitřené city jako konejšivá řeka. Mladý muž cítil jak se Sasuke v jeho objetí vrtí, věděl, že ho zranil a, že ho tu nemůže držet, sklonil hlavu, uvolněním sevření svých paží nechal druhého mladíka jít.
Sasuke se otočil k Narutovi a jakmile spatřil jeho skloněnou hlavu a chvějící se tělo nedokázal se dál zlobit i bolest byla zapomenuta.
,,Naruto,“ zašeptal jeho jméno a vtáhl chvějícího se muže do svého objetí. Tiskl ho k sobě, vískal ve vlasech a šeptal mu do ucha různé hlouposti, jen aby mladík v jeho náručí konečně přestal vzlykat. Naruto se Sasukeho držel, tak pevně jako by ho už nikdy nechtěl pustit. Zabořil mu hlavu do místa mezi ramenem a krkem. Pomalu se uklidňoval, hluboce a s touhou vdechoval jedinečnou vůni sasukeho kůže. Přitiskl se k druhému muži ještě blíž, pevně ho objal. Vypadalo to jako by se pokoušel vtisknout kousek sasukeho těla do sebe, navždy.
Chvíli tam oba stáli v objetí, vychutnávajíce si blízkost a přítomnost toho druhého. Tma se ve všech jejích odstínech obtáčela kolem dvojice v objetí stojící před oknem narutova bytu. Nevypadalo to, že by měli v úmyslu se v brzké době jeden od druhého odloučit a uvolnit objetí. Lehce se pohupovali do rytmu, který slyšeli pouze oni a ve svých srdcích.
Naruto najednou pocítil neuvěřitelnou touhu podívat se Sasukemu do očí. Nadzvedl hlavu a svoje nebesky modré oči upřel do černé hlubiny sasukeho očí. Oběma zářily oči láskou, kterou cítili a jenž už se neskrývala ve skrytých zákoutích jejich srdcí. Dívali se na sebe a vnímali jemné nuance tváře a lehké pohyby svalů na obličeji toho druhého. Zdálo se jako samozřejmost, že se jejich ústa opět setkala v polibku. Ten byl hluboký, vášnivý, spalující, ale i něžný, milující a majetnický. Stavidla jejich touhy se konečně protrhla, oba dva neviděli důvod proč neposlechnout hlas srdce a těla.
Polibek se prohluboval, byl vášnivější a vášnivější, pak se zase rty pouze lehce dotýkali a šeptali si o vzájemné lásce a touze obou mladíků. Sasuke k sobě Naruta tiskl, jednu ruku měl omotanou kolem jeho pasu, aby k sobě mohl rozčepýřeného blonďáka tisknout ještě víc, druhou zabořil do rozcuchaných blond vlasů a nenechavými prsty neprohraboval v té hedvábné nádheře. Jazykem přejížděl po chlapcových rtech jako by prosil o povolení vstoupit. Naruto s lehkým, skoro neslyšným zasténáním pootevřel ústa a nechal dovnitř vklouznout sasukeho jazyk.
Pevně se chytil ramen černovlasého mladíka, aby udržel rovnováhu, protože se mu pod náporem slasti podlamovala kolena. Sasuke neváhal, využil narutova svolení, vklouzl do sladkosti jeho úst. Jazykem přejížděl vnitřek dobitých úst a objevoval tajná zákoutí nebo citlivá místa. Laškovně lákal milencův jazyk k rozpustilým a vášnivím hrátkám svým vlastním tápajícím jazykem. Naruto zprvu bázlivě, trochu nezkušeně odpovídal, ale nechával se zlákat tou pobídkou.
Najednou Sasuke jazyk stáhl, vsál do sebe ten Narutův, i on po chvíli opatrné nemotorné snahy začal prohledávat vnitřek sasukeho úst, sametovým povrchem jazyka laskal hladkost jeho úst. Sasuke nevydržel být dlouho pasivní a po chvíli se zapojil do hry svým jazykem.
Oba tam stáli v pevném objetí a učili se poznávat jeden druhého po všech stránkách. Blonďatý muž se začal lehce vrtět, jak se touha šířila po celém jeho těle, boky se ještě víc přitiskl k Sasukemu. Cítil, jak se jich obou zmocňuje vzrušení. Dokonce už i Sasuke cítil, jak jeho tělem koluje touha a bouří mu krev až se začíná vařit. Nevěděl, jak dlouho se udrží Naruto na nohou, protože už teď na něm skoro vysel celým tělem, ne že by mu to vadilo.
Chtěl, aby byl Naruto jenom jeho. Toužil ho cítit pod sebou, jak se k němu vzpíná pod náporem touhy, která by probíhala jeho tělem. Chtěl ho slyšet sténat a volat svoje jméno.
Naruto byl touhou úplně popletený. Na nic už nemyslel, byl jenom on, Sasuke a tenhle polibek. Tiskl se k němu celým tělem, ve kterém probíhali zkraty touhy. Neměl žádné sexuální zkušenosti, párkrát se sice s několika děvčaty líbal, ale dál to nikdy nezašlo. Jednak na ně nechtěl tlačit a taky neměl moc čas. Ten všechen věnoval tomu, aby se vrátil Sasuke, na nic jiného nemyslel. Když se to konečně podařilo, přestal na schůzky chodit úplně. Nechápal to, měl mnohem víc času než před návratem svého přítele.
Teď, v tuhle chvíli to konečně pochopil. Už rozuměl tomu, proč ho tak bolel sasukeho odchod, proč nechodil na žádné schůzky po jeho návratu. Vysvětlovalo to i Sasukeho nelibost, když mluvil s někým jiným než s ním. Rozbušilo se mu z toho srdce. Nyní ho držel v náručí a jemu to dělalo moc dobře.
,,Sasuke“ šepot se nesl pokojem jako list přenášeným větrem. Naruto zvedl jednu ruku a špičkou prstů jemně přejížděl po sasukeho obličeji, hladil jeho obočí, čelo, nos, jakoby si vtiskával do paměti každý rys jeho tváře. Sasuke přivíral oči slastí z toho lehkého dotyku na své tváři, užíval si to, pohled ale nespouštěl z blonďákova obličeje.
Najednou se Sasuke sehnul a zvedl Naruta do náruče, přenášel ho k posteli, jakmile začal Naruto protestovat, že může chodit sám, uzavřel mu ústa polibkem. Ten mu v tu chvíli omotal ruce kolem krku a přitiskl se k němu ještě blíž. Sasuke už nedokázal Naruta pustit náruče, proto se svalil do postele zároveň s ním. Blonďák nedal nijak najevo, že mu vadí, jak na něho dopadlo sasukeho tělo. Oba chvíli leželi a plně se věnovali polibku. Jenže za pár okamžiků už jim to nestačilo. Chtěli víc. Toužili cítit kůži toho druhého na té své, dotknout se, ochutnat.
Sasuke se odtrhl s přemáháním od narutových rtů a vydal se na pouť po jeho krku. Cítil jak mu Naruto zatíná prsty do ramenou, když našel citliví bod kousek pod uchem, tak mu věnoval veškerou svou pozornost. Nejdřív místo olízl špičkou jazyka, načež pro větší rozdráždění na olíznuté místo foukl. Narutovo tělo se napjalo pod návalem nečekaného šlehu touhy, když Sasuke rozdrážděné místo malinko stiskl zuby. Z blonďákova hrdla se vydral sten, prudce zaklonil hlavu, bleskově zvedl ruce a propletl je s černými vlasy, které ho lechtali na kůži. Sasuke mezi tím zamířil po krku níž, střídal polibky a lehká kousnutí, kterými zasypával hrdlo před sebou. Dostal se k tomu magickému místu kde krk přechází v rameno. Přitiskl do té prohlubeniny obličej a s chutí vnímal narutovu jedinečnou vůni.
Nějakou dobu takhle leželi a vychutnávali si to že jsou spolu, než se Sasuke odtrhl od lákavé vůně milencovy kůže, posadil se obkročmo na jeho břicho a díval se blonďákovy do blankytně modrých očí. Vyčetl z nich touhu, lásku, důvěru. Věděl, že to samé si může Naruto přečíst v jeho temných očích, jindy tak nepřístupných, ale teď, v tuhle chvíli z nich vyzařovala něha, láska a oddanost osobě ležící pod ním. Tolik Naruta miloval. Až když ho sevřel v náručí,políbil a cítil vůni jeho kůže, uvědomil si jak moc.
Sasuke natáhl obě ruce a stáhl svému milenci pod sebou triko. Odhodil ho a nestaral se o to, kam dopadlo, jeho pozornost se plně soustředila na nově odhalenou část narutova těla. Za mnoho let tvrdého tréninku bylo tělo jeho přítele svalnaté a pevné. Pevné svaly, teď zaťaté pod náporem touhy, která útočila na jeho tělo, se rýsovaly pod hladkou pokožkou. Byli vidět jizvy, z nichž většina, a to věděl bezpečně, byla kvůli jeho návratu. Vážil si i litoval každé z nich. Věděl, že nikdy nesplatí Narutovy to co pro něho udělal. Sasuke si vůbec neuvědomil, že promluvil nahlas. Z myšlenek ho vytrhl až narutův hlas.
,,To si vážně myslíš Sasuke, že mi něco dlužíš?“ Bylo to řečeno tázavým, lehce dotčeným hlasem.
,,Ty víš, že ano. Nebýt tebe, ještě teď bych běhal po světě a nevěděl, kam skutečně patřím“
,,Víš já si vážně myslím, že by si jednou přišel k rozumu, ale samozřejmě jsem rád za každý den, kdy jsi tady. Teď,“ poslední slovo zašeptal do sasukeho úst, protože se během řeči pomalu zvedal. Objímal druhého muže kolem pasu a líbal ho se vší láskou, kterou k němu cítil. Polibek se přerušil pouze jednou a to, když Naruto přetahoval černovlasému mladíkovy triko přes hlavu, aby se mohl dotknout jeho kůže a cítit jí na té své, cítit její teplo.
V průběhu polibku, který se zdál téměř nekonečný, pokládal Sasuke Naruta zpět na matraci. Odpoutal se od jeho rtů, vydal se dolů přes krk, klíční kosti až na svalnatou hruď a po celou svou pouť vtiskával na narutovu kůži polibky lehké jako dotek motýlích křídel. Objekt jeho zájmu se nezmohl na nic jiného než na občasný vzdech, který nestačil potlačit. Ruce si Naruto opět propletl s uhlově černými kadeřemi, hladícími ho po rozpálené pokožce. Vnímal na své kůži, která se najednou zdála být tak citlivá dychtivé rty, horký dech, laskající ruce.
Sasuke se kochal krásou těla před sebou. Přejel špičkou ukazováčku vodorovně přes klenuté hrudní svaly, až dorazil na místo, kde v hrudi prudce bilo narutovo obrovské, štědré a milující srdce. Položil dlaň nad místo, kde cítil tlukot srdce a vnímal, jak reaguje na touhu, kterou Naruto cítil. Pak na místo vtiskl polibek. Odtud už to bylo jen několik centimetrů k bradavce, jenž se nedočkavě zahrotila a lákala Sasukeho k tomu, aby jí věnoval tolik žádanou pozornost. Vydal se tedy směrem k ní, rozhodl se ale že Naruta trochu potrápí, tak dlouho ho chtěl a teď, když ho má to nemíní uspíšit. Chtěl aby si to oba vychutnali, proto to bude protahovat jak nejvíc to půjde.
Špičkou jazyka laskal kůži, obkroužil škádlivě a svádivě bradavku, která se zahrotila ještě víc. Tam se ale nezatavil, pokračoval dál, stále špičkou jazyka hladil jemnou kůži toho milovaného těla milované osoby pod sebou. Dostal se tak až ke klenuté hradbě kde končí prsní svaly. Tam se rozhodl se chvilku se zdržet. Políbil milence v místě, kde končil sval. Potom se jazykem vydal podél klenutí svalů na druhou stranu hrudníku a nahoru, kde olízl i pravou bradavku, aby si nepřipadala zanedbaná. Při tom všem po očku sledoval narutovu tvář, jeho reakce a pocity.
Naruto ležel celkem klidně, což u něho bylo hodně nezvyklé, dokonce i ve spánku se vrtí, jediné co Sasukemu prozrazovalo jeho vzrůstající vzrušení, byl prudce se zvedající hrudník, kterému se právě věnoval. Naruto zhluboka, namáhavě dýchal a výraz jeho tváře jasně vypovídal o slasti, kterou cítil. Měl slastně zavřené oči, zakloněnou hlavu, kousal se do dolního rtu ve snaze potlačit vzdechy, které se mu rodili hluboko v hrudi a drali se přes pevně stisknuté rty. Soustředil se jenom na Sasukeho a pocity, které v něm vyvolával.
Ten na, kterého teď myslel, se zrovna věnoval drobnému zahrocenému hrášku na jeho hrudi, obkroužil ho jazykem, načež ho vzal do úst a lehce sál, chvílemi jí jemně stiskl zuby. Pravou rukou přejížděl, hladil a mnul druhou bradavku. Cítil jak mu Naruto pevněji vpletl ruce do vlasů a přitiskl mu hlavu blíž k sobě. Ještě pořád se, ale ovládal a snažil se zadržovat svoje steny.
Sasuke si mezitím pohrál i s druhou bradavkou, když najednou dostal chuť na rty své lásky. Posunul se na narutově těle výš a přitiskl mu ústa na rty. To už se blonďák neudržel, zasténal mu přímo do rtů, než opětoval polibek. Propletli se jazyky, laskali se ústy, nechávali se unést přítomností toho druhého.Sasuke jenom okrajově vnímal, jak ruce, dosud zabořené v jeho vlasech, najednou bloudí po jeho zádech v pomalých kruzích, přejížděli mu po páteři až ke kříži a zpět, celou svou osobností se teď vkládal do toho polibku. Schválně prohloubil polibek. Cítil, jak se nenechavé prsty zatli do kůže, jako by se Naruto chytal záchranného lana, aby nespadl do propasti.
Sasuke, ale chtěl, aby dopadl až na dno a potom znovu společně s ním. Odpoutal se tedy od jeho úst, ač nerad, rozhodl se totiž, že posune Naruta zase kousek blíž k okraji propasti touhy. Opět se vydal na průzkum narutova těla. Cestou dolu se ještě na chvilinku zastavil u citlivých bradavek, ale moc dlouho se u nich nezdržel. Putoval níž, cestou hladil rukama hrudník, vypadalo to jako by počítal nautovi žebra. Dotyky byly lehounké, letmé a k zbláznění. Naruto věděl, že Sasuke míří k okraji jeho kalhot od pyžama, ale nemohl ho nijak zastavit a ani nechtěl. Všechno co až do teď Sasuke udělal, bylo úžasně příjemné. Vnímal, jak mu druhý muž vtiskává letmé polibky cestou dolů, uvědomoval si jeho ruce, které ho hladili, laskali a uklidňovali bouři citů, jenž sasukeho jazyk opět rozbouřil.
Sasuke se dostal až k narutovu pupku. Věděl, že je to díky pečeti jedno z velmi citlivých míst na miláčkově těle. Obkroužil ho jazykem, lehce stiskl zuby na spodní straně pupíku. Nechtěl mu ublížit, proto byl stisk velmi jemný a skoro neznatelný. Nakonec vklouzl jazykem dovnitř pupku.
Naruto už nemohl zadržet steny rodící se mu hluboko v hrudi, nával slasti byl mnohem větší než čekal. Ruce rozhodil do stran a zabořil prsty do prostěradla. Se zakloněnou hlavou a se zády nepatrně vyklenutými vzhůru přitiskl břicho blíž k sasukeho talentovanému jazyku. Sasuke to všechno vnímal a viděl, protože celou dobu očkem pozoroval blonďákovy reakce i jeho obličej. Chtěl, aby Naruto zapomněl na všechno kolem nich a vnímal jenom jeho a slast, kterou mu poskytoval a ještě hodlal poskytnout.
Za několik okamžiků, které se zdáli skoro nekonečné Sasuke opustil narutův pupík a zamířil níž. Dostal se až o okraji trenek, ve kterých jeho vyvolený spal. Ruce putovali spolu s hlavou níž,právě teď hladili jeho stehna přes trenky,po chvilce se ale stejně vrátili k břichu a hrudníku jeho lásky. Naruto cítil sasukeho dech na kůži těsně nad horním lemem trenek, netušil co se jeho milenec chystá udělat, ale už teď věděl, že se z toho nejspíš zblázní.
Sasuke nejdřív políbil každý milimetr horké kůže těsně nad koncem šortek a ani kousek nevynechal, když se dostal až na bok a nemohl dál, vydal se na druhou stranu, což doprovázel jazyk zlehka zasunutý pod lem trenek. Chuť narutovy kůže už nepatrně slaná od potu mu ulpívala na jazyku, Sasuke si jí náležitě vychutnával, jako by to byla samotná ambrózie. Pokračoval dál ve svém předchozím rozhodnutí dostat Naruta až na samou hranici ovládání. Posunul tedy trenky kousek níž a opakoval celý postup. Tak to uděl ještě několikrát, čím níž se dostal, tím víc zatínal jeho milenec ruce do prostěradla a prohýbal se v zádech, dokonce i steny se ozývali častěji.
Nakonec Sasukemu v dalším mučivě pomalém stahování blonďákových trenek zabránilo narutovo vzrušení. Černovlasý mladík už taky namáhavě oddechoval, jak na něj působily narutovy reakce, jeho tělo reagovalo úplně stejně, jako to kterému se věnoval a které leželo před ním. Stáhl tedy z milence trenky úplně. Naruto teď před ním ležel úplně nahý a nechával Sasukeho, aby se pokochal jeho tělem. Ten toho samozřejmě využil, jak nejlépe mohl. Laskal blonďákovo tělo pohledem, v černých očích to jiskřilo touhou.
Přejel pomalu prsty po narutově těle odshora až dolů a hladil každý kousek, po kterém putovali jeho prsty. Pak se ruce vrátili k místu, které ho zajímalo v tuhle chvíli za všech nejvíc. Konečně vzal narutovo vzrušení do ruky, pohladil ho od špičky žaludu až po kořen. Prsty po něm přebíhali a hráli na něj jako na flétnu. Hladil jeho vzrušení, laskal ho, občas přes milencův penis lehce přejel nehty, ale tak aby mu neublížil, samozřejmě.
Naruto se už skoro nekontroloval, zatínal ruce do prostěradla, až se zdálo, že ho roztrhne, hlavu měl zakloněnou tak až byl krk v jedné rovině s bradou a tělo bylo prohnuté do oblouku rozkoše. Nikdy nic takového nezažil, nevěděl, že to může být až takové a to netušil, co ho ještě čeká.
Sasuke to všechno velmi dobře vnímal. Pohled na Naruta úplně oddaného vášni byl úžasný. Černovlasý mladík najednou zatoužil ochutnat touhu svého milence, své lásky. Sklonil tedy hlavu a jemně, opatrně olízl špičku blonďákova údu. Naruto zmítající se touhou ze sebe prudce vyrazil sten touhy, který měl podobu sasukeho jména. To černovláska vzrušilo natolik, že se rozhodl dovést to takhle do konce.
Nechal ruku na narutově touze, ale špičku údu vzal do úst a lehce začal sát. Rukou laskal zbytek penisu, palcem přejížděl po vystouplých žílách na narutově údu. Druhou rukou hladil a mnul milencovy varlata a prstem opatrně dráždil rýhu jeho zadku. Cítil, jak mu blonďák odpovídá opatrnými pohyby pánve. Narutovy ruce se vrátili do černých vlasů spadajících Sasukemu do obličeje. Ten se soustředil na to, aby dohnal Naruta až za hranici sebeovládání. Po několika okamžicích opatrně stiskl zuby a sklouzl kousek níž, čímž do sebe vsál větší kus milencovi touhy. Celý proces opakoval tolikrát, až měl v puse celý narutův penis. Cítil, jak mu blonďák vychází vstříc, sál, olizoval a občas nepatrně stiskl zuby narutův penis.
Naruto vnímal, jak je pohlcen ve vlhku sasukeho úst, cítil jeho jazyk a ruce, myslel, že vybuchne, byl úplně mimo. Jediné co vnímal, byla ústa, která ho obklopovala a ruce, které ho hladili po těle. Sasuke slyšel, jak lapá po dechu a sténá jeho jméno, ruce zabořené do jeho vlasů ho nutili k větší rychlosti, on ale tvrdohlavě udržoval své pomalé dráždivé tempo. Uvědomoval si, že už chybí jenom kousek a Naruto se přestane ovládat úplně.
Rukama ho hladil po břiše, po hrudníku kde se chvíli věnoval i oběma bradavkám, při tom nepřestával zpracovávat narutovu chloubu, jedna ruka se potom vydala dolu, kde se chvilku zastavila u jeho varlat a trochu se jim věnovala, nezdržela se ale dlouho. Nakonec se dostala k cíli své cesty, jemně přejížděla po narutově zadní dírce. Hladil jí, zatím jenom jemně lehce, na chvilku pustil narutovu touhu aby si mohla naslinit prsty, pak se jí zase okamžitě věnoval, vzal milencův penis opět celý do úst, zatímco se ústa vrátila k předešlé činnosti nasliněné prsty se věnovali narutově dírce.
Sasuke pomalu a jemně zasouval dovnitř jeden prst. Vždycky pouze o kousek, když už byl v Narutovy celý jeden jeho prst, začal s ním lehce přirážet a výsledný tlak zaměřil na jeho prostatu. Takže pokaždé když prstem opatrně přirazil, otřel se o milencovu prostatu.
Najednou Naruto vykřikl, zaklonil hlavu, celé tělo se prohlo do oblouku, boky prudce trhl dopředu a z jeho těla se vyřinulo semeno přímo do sasukeho úst, ten všechno spolykal do poslední kapičky. Potom pustil Naruta z úst a zvedl k němu hlavu. Naruto ležel na posteli, prudce oddechoval, v očích měl skelný výraz, který se pomalu vyjasňoval a pohled se opět upíral na Sasukeho, když se najednou Naruto prudce zvedl, objal milence kolem krku a přitiskl svoje ústa na jeho rty, na kterých ještě ulpívala jeho vlastní chuť. Polibek byl dlouhý, hluboký. Naruto tušil, že to nebude asi všechno, pustil tedy Sasukeho z náručí a upřel na něho zvědavý pohled plný očekávaní. Matně si vzpomínal, že v sobě cítil sasukeho prst, byl to zvláštní pocit, ale chtěl si ho zopakovat, chtěl ho cítit v sobě, chtěl ho mít a chtěl aby Sasuke měl jeho.
Zatímco takhle přemýšlel, začal ze sebe jeho milenec strhávat oblečení, jakmile to blonďák zpozoroval přestal přemýšlet o maličkostech a soustředil se na tělo svého přítele, které se před ním odhalovalo. Sasuke byl krásný, opravdu krásný. Hrudník už odhalený měl, ale Sasuke ho před tím zahltil takovou vlnou slasti, že si to Naruto ani nestihl užít. Teď si to chtěl vynahradit, zvedl ruce a pohladil sasukeho hruď, při tom pozoroval jak ze sebe jeho láska stahuje zbytek oblečení., když už byl i Sasuke svlečený přitáhl si ho Naruto k sobě a hluboce políbil. Po skončení polibku, který nebyl jeden z těch kratších, podíval se Naruto s očekáváním věcích příštích na Sasukeho. Ten si toho pohledu všiml, věděl co znamená.
Pomalu zvedl jednu ruku a olízl několik prstů, věděl, že je to pro Naruta poprvé a chtěl mu to co nejvíc usnadnit. Pokusí se udělat co nejvíc, aby ho to nebolelo, ale zároveň se nehodlal vzdát pohledu na narutovu tvář ve víru vášně. Položil blonďáka na postel, věnoval mu polibek, při tom rukou s navlhčenými prsty zamířil k narutovu pozadí. Opatrně vsunul jeden prst do narutovi dírky a jal se pokračovat tam, kde přestal. Za několik málo okamžiků přidal druhý prst, bloudil, otáčel a roztahoval prsty v milencově konečníku, aby ho co nejvíc uvolnil.
Naruto si znovu užíval péče, kterou mu jeho láska věnovala. To co Sasuke dělal s jeho tělem, bylo nepopsatelné. Naruto otevřel oči a podíval se do těch černých nad sebou.
,,Sasuke,“ zašeptal hlasem plným touhy.
Černovlasý muž opatrně přidal další prst k těm dvěma a připravoval Naruta na milování s ním. Tolik chtěl být v něm, cítit jak kolem něj stahuje svaly při vyvrcholení. Po chvíli vytáhl z Naruta svoje prsty, kterými ho připravoval na to, aby ho mohl bez bolesti přijmout. Doufal, že ho připravil dostatečně, protože on už nebyl schopen čekat byť jen o kousek déle.
,,Naruto,“ zašeptal svému milenci do ucha, jmenovaný zvedl oči a upřel na něj blankytný pohled omámený touhou, plný lásky a důvěry. Sasuke věděl, že se tomuhle pohledu nikdy nic nevyrovná přitiskl prudce svá ústa na jeho rty, chtěl mu říct jak moc ho miluje, ale jeho pohled mu spolehlivě zamotal hlavu, takže ze sebe nevydal ani hlásku, jediné jak mohl dát najevo svoje city byl právě ten polibek a tak to udělal. Líbal Naruta se vší vášní a láskou, která v něm byla. Tělem se otíral o to lákavé tělo pod sebou a slyšel jak mu v odpověď sténá do úst. Pochopil že přišla správná chvíle pokročit dál. Vtiskl Narutovy poslední polibek něž se od jeho rtů na chvilkou odloučil.
Klekl si mezi jeho roztažené nohy, které při polibku kolenem roztáhl. Dal si milencovy nohy kolem pasu a začal do Naruta pomalu a opatrně pronikat. Pohledem vyhledal narutovu tvář, aby viděl jakýkoliv projev bolesti, toužil po Narutovi, ale nechtěl mu ublížit. Pokaždé když se o kousek posunul, na chvilku zastavil a počkal, až si blonďák zvykne. Tímto způsobem se nakonec do Naruta dostal úplně celý. Viděl, že několikrát přes narutovu tvář přeběhla bolestná grimasa, když se ho zeptal, jestli je v pořádku a má pokračovat, dostal kladnou odpověď.
Doufal, že se tohle jednou stane, ale skutečnost předčila jeho představivost. Po chvíli se začal z Naruta vysouvat jenom proto, aby mohl pomalu přirazit zpět. Cítil jak se k němu narutovo tělo přidalo. Přirážel nejdřív pomalu a užíval si každou chvilku. Zbytkem těla se otíral o to pod sebou, svoje rty přitiskl na ta narutova. Vnikal do jeho těla čím dál prudčeji, jak se stupňovala jeho touha po uvolnění a líbal jeho ústa ve stejném stylu.
Sasuke cítil na svém břiše narutovu znovunabytou touhu, vklouzl tedy rukou mezi jejich těla a uchopil narutův penis do rukou a zpracovával ho v podobném tempu ve kterém do něj pronikal. Naruto měl pocit, že se dostal do nebe a už nechtěl nikdy nikam jinam. Cítil jak se v něm Sasuke pohybuje, přinášelo mu to tolik úžasných pocitů, že nevnímal opravdu nic jiného než tu slast. Ani si neuvědomil, že volá Sasukeho jméno, jenže ten už si taky neuvědomoval skoro nic než jiného svojí a Narutovu touhu. Jediné co ho v tuhle chvíli zajímalo, bylo ukojení touhy. Přirážel proto, už ne něžně a pomalu, ale rychle a celkem tvrdě. Nezdálo se, že by to blonďákovy vadilo, nechtěl, aby se Naruto neudělal dřív než on sám. Oba dva cítili, že to dlouho nebude trvat a vyletí ke hvězdám, chtěli se tam dostat společně.
Sasuke cítil stahy narutova těla, když se mu blonďák vylil do rukou a potřísnil i jejich břicha při vyvrcholení. To bylo to poslední co si Sasuke uvědomil, než se ocitl mimo svoje tělo a letěl vysoko do nebe. Padl na Naruta a prudce oddechoval. Cítil jak i Naruto vydýchává ten uragán, v jehož víru se před chvílí ocitli. Ještě stále cítil dozvuky a nevypadalo to , že by se v brzké době chystal opustit polohu ve , které se teď nachází. Zabořil obličej do narutova krku. Chtěl by něco říct, jenže nic ho nenapadlo cítil, jak se jeho milenec pod ním začíná vrtět. Nadzvedl se tedy a podíval se mu do očí. Čekal co z Naruta vypadne.
Ten se mu podíval do očí a hodnou chvíli tak vydržel. Vypadalo to jako by něco hledal. Nakonec to asi našel protože se lehce usmál koutkem úst, načež se sklonil a vtiskl na rty druhého muže polibek. Rty sklouzl k jeho uchu a zašeptal do něho:
,,Miluju tě.“
V tom okamžiku se kolem jeho pasu omotali dvě silné paže a přitiskli ho na pevnou hruď, během chvíle kdy Naruto zkoumal Sasukeho oči a výraz, se Sasuke přesunul vedle něj na postel, tak aby měl pohodlný přístup k Narutovi. Po tomhle vyznání, byl ale trochu mimo.Na rozdíl od svého milence byl Naruto očividně klidný, položil si hlavu na sasukeho prsa, kde slyšel ještě trochu zrychlený tlukot srdce. Vztáhl ruku a vzal do ní tu sasukeho propletl si s ním prsty, jakoby se mu tím pokoušel říct, že už ho neopustí a bude stále s ním. Po tomhle, dnes posledním, projevu náklonnosti absolutně bez upozornění klidně a spokojeně usnul.
Sasuke ho držel v náručí, tiskl ho pevně k sobě. Nedokázal pochopit, jak si mohl jen tak klidně usnout, když mu sdělil před chvíli, že ho miluje a převrátil mu tím celý jeho dosavadní život. Chtěl mu odpovědět stejně, ale než se k tomu odhodlal tak mu Naruto v náručí spokojeně chrupkal, jako spokojené kotě. Nakonec Sasukemu došlo, že Naruto nějakým záhadným způsobem pochopil, že to ví a tímhle mu dává času tolik, kolik potřebuje na to, aby mohl říct, co cítí.
Objal tedy svou lásku pevněji, oba přikryl dekou a zabořil obličej do rozčepýřených blond vlasů. Naposledy se zhluboka nadechl a pak se pomalu propadal do říše snů za Narutem. Ještě než usnul, mu stiskl ruku, kterou s ním měl propletenou.
P.S: Chcete abych napsala pokračování?
Komentáře
Přehled komentářů
jo prosím pokráčko supa
= )
(Neli, 25. 2. 2009 19:15)Moc se mi to líbilo, takže pokračování určitě chci! A ráda bych viděla Sakury výraz až to zjistí (muhehe) z čistě sobeckých důvodů =)
^_^
(Glorilian (http://glorilian.sblog.cz), 20. 2. 2009 18:21)
Pano bože... to je asi to nejlepší yaoi, které jsem četla. Já nevím co bych měla do tohoto komentu napsat, abych plně vystihla mé aktuální rozpoložení ale - dostalas mě!
Tak krásné a procítěné, neuspěchané jemné a láskyplné... nevím prostě překrásné. Vzala si mi všechna slova.
Když teď nad tím přemýšlím, tak samo o sobě to bylo asi to nejlépe napsané yaoi, které jsem kdy četla. A to my sl í m smrtelně vážně.
^_^
(Sax, 19. 2. 2009 9:11)Wow... tohle jsem četla v 1 ráno a musím říct, že jsem pak měla krásné sny... ^_^ Naprosto dokonalý popis... Kam se na tebe hrabu... fakt moc pěkný... "ještě stále se culím, když si na to vzpomenu, na detaily samozřejmě"... ^________^
=)))
(Nelie, 14. 2. 2009 16:49)
No takže, bylo to velmi dobře propracované. přímá řeč byla zminimalizovaná a bylo to hlavně o popsání situace a pocitů a to ti jde opravdu bravurně.
Za druhé, k tomu pokráčku, po mě c hce každý pokračování a upřímně mě tím všichni štvou a já si myslím, že bys to tak mohla nechat. 2Nkdy, třeba za půl roku, bys mohla napsat pokračování, ale zatím to nech a pracuj na jiných.
Opravdu povedené=)
Tss
(Arlen, 8. 2. 2009 12:06)Jak dlouho budu zase čekat na novou povídku? :-D Neskutečná, fakt.
nadpis
(Mono, 6. 2. 2009 21:32)
pokráčko! pokráčko! pokráčko! pokráčko! pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!pokráčko!
Jinak sem úúúplně normální. 8-)
Moc hezká povídka.
www.animepovidky.estranky.cz
(Kagome/Kurama, 2. 2. 2009 15:35)Tohle byla určitě řečnická otázka, což? ^w^ Takhle krásné popsané yaoi jsem asi zatím nečetla...Opravdu...dlouhé :) Píšeš úžasně, rozhodně jsem pro pokračování ^w^ tentokrát by tam mohlo být víc děje, ale...i bez něj to bylo perfektní ;) Nemám k tomu co vytknout ^w^ Super, jen tak dál!!!
???????ako vazne????
(ichi, 29. 1. 2009 14:20)to ako vazne na toto pokracovani............JASNE, nenapisat k tomu pokracko to by bola majvetsia blbost uzasna, kawaiiiiiiiii ......ja skratka na to namam slov a pokracko bez diskusie
.....
(akyra, 28. 1. 2009 19:56)ta otázka je debatní nebo to myslíš vážně?jestli vážně tak je pěkně hloupá janě že pokračování.je to jedna z nejhezčích povídek na Naruta co jsem četla
Sugoi
(Arlen, 28. 1. 2009 17:46)Muhehe, mám první koment! Ale k věci, prostě super povídka, to bylo snad to nejdelší yaoi, co jsem kdy četla! Fakt super popsaný *přikyvuje hlavou*. To pokračování... Já bych to asi nechala být, cestu k sobě našli a já fakt netušim, co by v tom pokračování mělo být. Ale jinak, jestli bude, nebudu se bránit jeho čtení. :-D
*-*
(Lilie , 11. 3. 2009 23:13)